co byl možný spouštěč mých poporodních uzkostí a depresí?

když se nad tím zamyslím tak to začínalo takto...při porodu mě museli vzít císařským řezem malý se dusil..kolem desaté byl na světě ...já se vzbudila až ve dvě ráno na jipce připíchaná hadičkama u pípajicí skříňky..sotva jsem začala vnímat už jsem se ptala co je s mým miminkem...řekli at spím...nemohla jsem spát ten pocit že nevím co mu je kde je jak vypada..byl hroznej....až v šest ráno mi ho na pár minut dali nakojit a pak mi ho hned zase vzali....přivezli ho zas až za dlouho....a furt mi ho brali prič..byla jsem z toho zoufalá..když mě odvezli na pokoj řekli že nám děti nedají k sobě dokud se sami aspon nedojdem osprchovat a na záchod....hned jak mě dali na pokoj z JIP začala jsem chodit bolelo to ale já už chtěla malého k sobě...druhý den mi ho tedy dali....první dny jsem stále brečela chyběl mi můj muž a někdo kdo v noci bude u mě obejme mě a řekne že je to vše v poho..chytali mě uplné hysterické záchvaty zda je v pořádku zda se neopil a něco ho nesrazilo modlila sem se za každou hodinu kdy za mnou měl přijít.. číst dál